INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ani se tomu nechce věřit, že „Left Hand Pathology“ je po téměř osmnáctileté existenci švédských grinderů GENERGAL SURGERY teprve prvním dlouhohrajícím albem! Tuto pětici patologů si u nás budeme nejlépe pamatovat díky jejich skvělému vystoupení na festivalu Obscene Extreme v létě 2004. Letos v březnu se připomínají opět, a to právě prostřednictvím své debutové desky.
Od prvního uchopení skalpelu je jasné, že chirurgicky přesné řezy mají na svědomí zkušení patologové, kteří s neomylnou jistotou tvoří otvory do lidského těla na těch správných místech. Stejně tak, jako jejich bílé pláště postupem času v důsledku působení hemoglobinu mění své zabarvení do červena, i nebohá oběť možná někde v hluboké narkóze tuší, že tohle bude její poslední operace. Zlomyslné tváře ukryté pod rouškami vědí své a nám, ostatním plátcům zdravotního pojištění nezbývá než doufat, že se nikdy neoctneme na tomto operačním stole… Tohle se těm Švédům prostě musí nechat. Chirurgicko-patologickou stylizaci mají dotaženou do naprosté dokonalosti a jejich živé show jsou skvělou prohlídkou amatérského pojetí operatérské medicíny. Že se nejedná o žádné laciné a hloupé gore, na to můžete vzít jed! Tahle poněkud zvrhlá forma uměleckého(?) vyjádření dokáže být i pro jedince nemajícího zrovna v lásce pohled na krev a výjevy s tím související (tj. mě) zábavnou a zvráceně přitažlivou. Že to všechno je hlavně vtipná nadsázka, je už snad zbytečné zdůrazňovat.
Image a ideová náplň jsou věc jedna a samotná hudba pak věc druhá. A o tu nakonec jde především. Na rozdíl od mnoha jiných však GENERAL SURGERY věnovali patřičnou pozornost i tomuto aspektu své existence. Jejich muzika je v rámci žánrových mantinelů maximálně propracovaná a variabilní. S kvalitním a hutným zvukem za zády se mohou presentovat jako vyzrálá extrémní kapela, která nemusí ohromovat jen krvavými pláštěnkami, ale i neméně brutální muzikou. Stylově se pohybují po svědčené ose death – grind, přičemž z každého pochopitelně berou to nejlepší, co se jim hodí do krámu. Navíc vsadili na těžký zvuk podlazených kytar, což se jeví jako to nejlepší možné řešení. Zvuk nástrojů je navíc velice čitelný a celkové vyznění nahrávky bych se nebál přirovnat k lahůdkovému krvavému steaku. Onu zmiňovanou pestrost bych viděl hlavně v nelpění na dogmatu zběsilých temp. GENERAL SURGERY velice umně pracují s rytmikou a přesně vědí, kdy je potřeba přibrzdit, či razantně zpomalit a kdy zase pořádně akcelerovat. Právě tato kompoziční citlivost a přístup ke skládání dělá z „Left Hand Pathology“ výbornou nahrávku i napříč celým metalovým spektrem. Nazval bych to neortodoxním přístupem k ortodoxní muzice.
Zruční chlapíci věru tito pitvalové, jen co je pravda. Je sice fakt, že pacient nepřežil a že i té červené je všude kolem více než by bylo záhodno, ale ve studiu a na pódiu jim to jde výborně, tak jim to protentokrát odpusťme, vždyť nikdo učený z nebe nespadl, že ano.
První dlouhohrající deska švédských GENERAL SURGERY nemůže žádného fanouška patologického grindu zklamat. Skvělá stylizace, nadhled a v neposlední řadě podařený hudební materiál dělají z kapely velmi atraktivní záležitost.
8 / 10
Joacim Carlsson
- kytara
Grant McWilliams
- vokály
Adde Mitroulis
- bicí, vokály
Mikael Tuominen
- basa
Johan Wallin
- kytara, vokály
1. If These Walls Could Talk
2. Ambulance Chaser
3. Fulguration
4. Arterial Spray Obsession
5. Necrodecontamination
6. The League Of Extraordinary Grave Robbers
7. The Admirable Teachings Of Burke & Hare
8. Capricious Provisional Cadaver Grater
9. Decomposer
10. Viva! Blunt Force Trauma
11. Cold Storage Fever
12. Mucopurulent Mayhem
13. Mortuary Wars
14. Convivial Corpse Disposal Methodology
Corpus In Extremis: Analyzing Necrocriticism (2009)
Left Hand Pathology (2006)
Demo 2005 (demo) (2005)
General Surgery / Machetazo (split 7'') (2004)
Demos (Double 7'' EP) (2004)
General Surgery / Filth (split) (2004)
General Surgery / The County Medical Examiners (split) (2003)
Requiems Of Revulsion (2001)
Necrology (casette and CD) (1993)
Necrology (7'' vinyl) (1991)
Internecine Prurience (demo) (1990)
Pestipherous Athropophagia (demo) (1990)
Erosive Offals (demo) (1990)
Nemam s tim problem
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.